Červenec 2010

Pastýř s harmonikou

31. července 2010 v 14:27 | Shariony |  Notýsek
Shariony. blog
V práci mám zatím pořád co dělat a dokonce tam jsem skoro každý den přesčas. Je ale otázkou, jestli to někdo vůbec ocení... Ve středu jsem však měla chvilku volno. Seděla jsem u stolu a měla právě všechny úkoly dodělané. Trochu jsem se nudila, lepší nějaká práce než žádná... Tak jsem si aspoň začala na papír kreslit kytičku. Ostatní byli v té době zrovna na obědě, pokračovala jsem tedy dál. Všechno vznikalo postupným doplňováním, bez předchozího náčrtu tužkou. Proto třeba stíny na stromě jsou vzhledem k postavení slunce úplně špatně. Když jsem se zabývala stromem, netušila jsem totiž, že tam někam přidám kopce nebo slunce..
A co se týče člověka..víte, já to tu nechci opakovat, ale malovat jsem se fakt nikdy neučila a lidi skoro nikdy nemaluju, to spíš ty krajiny. A neměla jsem žádnou předlohu, nemohla jsem nic gumovat, takže vše vznikalo spíš intuitivně. Rozhodně to není nic světobornýho.
Ať to dopadlo, jak to dopadlo, moc bych si přála být na místě toho pastýře. Hrozně moc. Sedět, snít, přemýšlet, vnímat přírodu kolem...Proto jsem ho vlastně kreslila..


Huťský vodopád

30. července 2010 v 19:24 | Shariony |  Krkonoše
Dnes se vydáme na další výlet. Nejdříve půjdeme kolem Huťského potoka nahoru, až se v dalším článku dostaneme na Dvoračky. Odtud se pak podíváme přímo ke Kotli.

Cesta začíná v Horní Rokytnici, odkud se jde příjemnou cestou stále do kopce. Za chvíli už vidíme Huťský potok, který pramení nahoře pod Dvoračkami.



Huťský vodopád je dlouhý 20 metrů. Dříve u něho stála restaurace, ve které se lidé v dávných dobách každý týden scházeli na tancovačky. Vzhledem k tomu, že je vodopád uprostřed lesa, trochu mi nahání hrůzu představa, jak se před sto lety vraceli v noci domů do Rokytnice. Je to přeci jen velký kus cesty...





Bolehlav

29. července 2010 v 20:41 | Shariony |  Rostliny
Než se vydáme na další výlet, mohla bych vám ukázat fotku jedné, poměrně časté bylinky v Krkonoších. Mimo jiné taky proto, abyste se pohledů do krajiny příliš nepřesytili a aby vám nezevšednily. Jestli je to ale bolehlav, fakt netuším. A ani nevím, kde to zjišťovat, takže budu ráda za vaše komentáře.
Možná víte, čím se bolehlav hlavně proslavil - byl jím otráven slavný (a mnou oblíbený) filozof Sokrates. (Tip: kdo chce kvalitní a zajímavé čtení, nechť pustí se do knihy Josefa Tomana: Sokrates. Úžasná kniha, která rozhodně stojí za to a na prázdninové dny se hodí více než cokoliv jiného.)

shariony.blog

Stmívání :-)

28. července 2010 v 21:46 | Shariony |  Foto-mix
K filmu to sice není, ale zato jsem vyfotila dnešní stmívání v pravém slova smyslu. Snad už zítra sluníčko zase vyleze...

shariony.blog

Závěr výletu

28. července 2010 v 19:15 | Shariony |  Krkonoše
Dnešním článkem se konečně dostáváme zpátky do Rokytnice.
shariony.blog
Pohled na kopec Stráž, ze kterého je prima vyhlídka (viz zde).


shariony.blog

shariony.blog
Z Ručiček vede do Rokytnice několik cest. Jedna je zakončena asi kilometrovou alejí javorů.

shariony.blog
Tady vidíme velkou část pohoří. Nejvyšší je Kotel (uprostřed), pod vrcholem jsou vidět původní Dvoračky a pár let nově vybudovaný hotel Štumpovka. Vlevo od Kotle je Lysá hora (tam téměr nahoře jsme byli) a více vlevo bychom se dostali na Zadní plech a Plešivec.

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog
Lysá hora a Kotel

shariony.blog

Ručičky

27. července 2010 v 20:15 | Shariony |  Krkonoše

Dnes budeme pokračovat v našem výletu ze Zadního plechu dále k tzv. Ručičkám. Jedná se o křižovatku mající  tvar dlaně - pět prstů a ruka (šest cest).
shariony.blog
Křižovatka Ručičky. V této dřevěné budce jsem se před lety schovávala před pořádným krupobitím a lijákem. Teď krásně svítilo sluníčko.
Přišli jsme zprava, od Lysé hory. Před námi, vlevo nahoře, je Zadní plech.

Shariony.blog

Shariony.blog
Lysá hora

Shariony.blog
Pohled na Rokytnici z Lysé hory

Shariony.blog

Vlk na túře

20. července 2010 v 20:12 | Shariony |  Zvířátka
Když jsme se vraceli z jednoho výletu, uviděli jsme, jak po cestě běží vlk. Možná je to nějaký kříženec s vlkem... Ale podle zvláštního běhu, podle jeho skloněné hlavy - tak, jak ji vlci mívají - podle svěšeného ocasu a podle jeho dlouhých, hubených nohou, si opravdu myslím, že se o čistokrevného vlka jedná.
Tento vypadá dobrotivě, férově a je asi správně vychovaný. Navíc má tak rozkošný kukuč! :-) Koukněte se mu na obličej... ten je tak roztomilý! Ňuňu! Jeho páníček jel docela rychle na kole, museli být na dlouhém výletě. Vlk běžel dvacet třicet metrů za ním a už byl dost utahaný. Na chvíli zpomalil a koukal kolem sebe. Na této fotce je trochu narovnanější. Myslím, že se o něj jeho pán dobře stará a dělá dobře, že ho bere na takovéhle velké výlety. Vlci totiž ve volné přírodě uběhnou za den i 60 km. Tak přeji, aby to oběma spolu dobře vycházelo!
Shariony.blog

Našla jsem si o vlku nějaké zajímavosti:
  • vlk dokáže ucítit kořist na vzdálenost až tří kilometrů
  • čich vlka je asi milionkrát lepší než čich člověka
  • má výborný sluch, je schopen vnímat do frekvence až 100 kHZ, zatímco člověk jen do 22 kHZ
  • dokáže uzavřít vnitřní ucho tak, aby od okolního hluku oddělil ty zvuky, na které se chce zaměřit
  • dokáže se skvěle orientovat ve stopách!
  • vidí sice černobíle, ale za šera to je velkou výhodou
  • dokáže rozpoznat blížící se zemětřesení několik dní před jeho příchodem
  • kořist může pronásledovat několik kilometrů a běžet přitom celou dobu až 60 km/h
  • vlk má velmi silný stisk zubů, dokáže vyvinout tlak až 100 kg/cm2, takže může rozkousnout i velké kosti. Německý ovčák má stisk o polovinu slabší (50 kg/cm2)
(tyto informace jsem čerpala odsud:http://selmy.ursus.cz/vlk/V-obecne.html)

Zadní plech! :-) a dále

18. července 2010 v 11:46 | Shariony |  Krkonoše

Před mraky jsme utekli a dostali se k rozcestí Zadní plech. V pozadí za rozcestníkem je vrchol hory Plešivec (1210 m). A mraky se nad námi valily opravdu děsivé...Shariony.blog

Ale při pohledu jinam bylo krásně...:-)
Shariony.blog

Shariony.blog

Teď jsme byli v závětří hory. Dali jsme si pauzu a sedli si na cestičku. Já jsem tu baštila čokoládu s oříšky :o) a vychutnávala si ten báječný pocit, že jsem tak vysoko, v krkonošské přírodě.
Shariony.blog

A dívala jsem se na výhled do krajiny.
Shariony.blog

Na Vlčí hřeben..
Shariony.blog

Tahle rovná cestička vede mírně směrem ke Dvoračkám. Mohli jsme jít od rozcestníku i dolů po kamenité cestě rovnou k Ručičkám. Ale kvůli kolenu jsem radši zvolila tuto mírnější cestu. A stejně mi to moc nepomohlo...:-(
Shariony.blog

Rokytnice.
Shariony.blog

Shariony.blog

Pohled na cestu dozadu.
Shariony.blog

Shariony.blog

Teď jsme vysoko na Lysé hoře. Je hodně strmá a nebezpečná. Na fotce to není tolik vidět, ale je to fakt sešup. Zranilo se tu už hodně lyžařů a bohužel, z nedávné doby tu je i jeden křížek. :-(
Shariony.blog

 Pohled nahoru. Řekla bych, že je to černá sjezdovka. Nevím to jistě, ale asi bych se zbláznila, kdybych tohle měla sjet. Fotka to opět dost zplacatila, je to prostě hodně strmý.
Shariony.blog

Shariony.blog

Po pěšince se dostáváme na hlavní cestu vedoucí ze Dvoraček na Ručičky (vpravo dole je vidět její kousek). Po té cestě půjdeme na Ručičky.
Shariony.blog

Pohled ještě na Lysou horu, trochu zazoomováno, tohle už je u vrcholu hory, můžeme vidět i kleč.
Shariony.blog

Tady máme Vlčí hřeben v celé jeho parádě. Jo a vlka jsem fakt viděla, v Rokytnici, opravdovýho! (ukážu v nějakém dalším článku, vlky mám hrozně ráda :-) )
Shariony.blog

Nad rozcestím Zadní plech

16. července 2010 v 20:09 | Shariony |  Krkonoše
Jakmile jsem kousek sešla a byly kolem mě i vyšší smrky, začala jsem opět fotit. Pořád jsem byla ve výšce kolem 1 200 m n. m., tedy přibližně jako vrchol Plešivce (nerostou na něm kvůli výšce a větru žádné velké stromy). Na vrchol Plešivce cesta nevede, proto rovnou scházíme na rozcestí "Zadní plech" pod ním.
Teď, na druhé straně hory, si konečně můžeme prohlédnout letecky Rokytnici.
Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog
Cesta vede dolů na Ručičky (a odtud do Rokytnice), nebo zahýbá doleva a vede pozvolna přes Lysou horu na Dvoračky. V popředí je Vlčí hřeben. (všechny ty názvy si zapamatujte, ještě se k nim budu vracet, vytvářet o nich články a budou se objevovat i na dalších fotkách - tak abyste pak věděli vo co gou a neztratili se :-) :-P
Například teď stojíme na pohoří, které jsem fotila z vyhlídky Stráž. Desátá fotka článku zahrnuje skoro všechno. Úplně nahoře vlevo je Plešivec a před tím, než nahoře začíná les (nepatrně tmavší plocha), tak pod ním vede tahle cestička a my pak budeme pokračovat pořád nahoře kousek pod vrcholem Lysé hory (uprostřed, nejvyšší pak je Kotel). A Vlčí hřeben, který teď vidíme přímo před námi, je na té fotce vpravo. No snad to tady popisuju aspoň trochu srozumitelně. I když asi spíš zmateně. Takže: ty názvy, co teď říkám - Dvoračky, Ručičky, Kotel, Lysá hora, Vlčí hřeben atd. si radši zapamatujte, ať víte, kde jsme a nemusím to takhle krkolomě vysvětlovat :-D)
Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Mám ráda takové "letecké pohledy" na krajinu. Když tam stojím a rozhlížím se kolem dokola, mám chuť zamávat křídly a vzlétnout :-)

Shariony.blog

A pro dnešek končím pohledem z Krkonoš na Ještěd.
Shariony.blog

Shariony.blog

A příště se už konečně dostaneme na Zadní plech. Že to ale trvá...

Cestou na Zadní plech III.

15. července 2010 v 21:20 | Shariony |  Krkonoše
Včera jsme se koukali na protější horu cesty na Zadní plech, na skálu s chatou Jínonoš. Přitom jsme stoupali stále výše a i dnes půjdeme do kopce. Už jsme ale skoro u vrcholu, tak mám jen pár fotek.Shariony.blog

Shariony.blog

A toto je vrcholová fotka ze Zadního plechu. Právě tady, okolo místa této fotky, jsem před lety poprvé ucítila tu vůni... Tu krásnou, jedinečnou, kořeněnou vůni Krkonoš, která ke mně občas zavane i v Jizerkách a já si při ní vždycky vzpomenu na Krkonoše... Je to vůně horské půdy, trávy a bylinek, vůně rašeliny a sluncem rozpálené půdy...vůně, kterou ucítíte jen v takto nádherné přírodě...a do které se hned zamilujete...
Shariony.blog
Tady, kde jsem teď stála, bylo teplo a dusno a vál velký vichr. Mraky se nad námi honily a jak vidíte ty tmavé mraky na předcházející fotce, tak takové za chvíli pokrývaly celé nebe. Když jsme šli dál po cestičce, žádné vyšší smrky tam už nebyly a nerada bych takhle vysoko zažila bouřku...A i kvůli vichru jsem radši rychle sešla trochu níž, na druhou stráň...A o té zas jindy :-)

Dobrou noc! :-D

Jínonoš (Szrenica)

14. července 2010 v 20:44 | Shariony |  Krkonoše
Chatka Szrenica (česky trochu poetičtěji - Jínonoš) se nachází kousek nad Voseckou boudou a nad Tvarožníkem, ve výšce 1362 m. Leží v Polsku, 200 metrů od českých hranic. Szrenica toho pamatuje už velmi hodně - byla postavena v roce 1922, na skále, ze které musí být úžasný výhled do všech světových stran. Zajímavé je, že až k ní vede polská lanovka.

A teď už se koukneme na Jínonoše. Když jsem stoupala na Zadní plech, čím jsem se dostávala výše, tím jsem měla lepší výhled, a tím i lepší pohled na Szrenicu. Čekala jsem, až tmavé mraky zmizí a až Jínonošík bude na světlém pozadí. Měla jsem docela štěstí, protože za chvíli se za ním objevily docela bílé mraky.



Jínonoš je těsně nad Voseckou boudou.

A teď Jínonoš z jiného výletu a tedy i z úplně jiného úhlu. Nahoře byla ten den velká mlha. Co mlha, my chodili v hustých mracích! Je div, že se mi podařilo skrz ty mraky jakž takž vyfotit Szrenicu. Nalevo od ní je hranice a Čechy, napravo Polsko. Do Polska je odtud velký sráz dolů. A když říkám velký, tak tím myslím hodně hodně velký. Přímo několik stovek metrů!

Jsme teď přibližně ve výšce 1300 m n. m. a široko daleko neroste nic vyššího než borovice kleče.


 
K pár informacím jsem čerpala odsud: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/tvaroznik a odsud:
http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/szrenica

Cestou na Zadní plech II.

12. července 2010 v 20:38 | Shariony |  Krkonoše
Odpočinuli jsme si na svahu k Zadnímu plechu a dnes pokračujeme dále po kamenité pěšince nahoru. Sluníčko svítilo, jak mohlo, i když se po nebi místy honily černé mraky.

Shariony.blog

Shariony.blog
Cestičku často přerušily dřevěné můstky, kudy tekl potůček.

Shariony.blog

Shariony.blog
Jizerské hory na horizontu

Shariony.blog

Shariony.blog


Shariony.blog
Dostáváme se výše a výše. Zazoomováno.

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog
Dnes končíme pohledem na chatu Szrenica (domeček vlevo na horizontu, na skále).
Příště bude článek o ní.

Mějte se hezky! ;-)

Barevné vizovické

11. července 2010 v 17:27 | Shariony |  Ostatní
Následujícími obrázky jsem se nechala inspirovat u Awali. Místo abych těsto natřela žloutkem, natřela jsem ho rovnou vodovkami a temperami ;-) Jen mi nějak podezřele zezadu praská, tak se obávám, že dřív, než ho někam pověsím, se mi rozpůlí...


Shariony.blog
Shariony.blog

Stromeček jsem dělala na několikrát, než jsem přišla na to, že začínat musím odspodu a jakou mají mít jedlotlivé stupně větví velikost.


Shariony.blog
Shariony.blog

Vizovické těsto

11. července 2010 v 16:20 | Shariony |  Ostatní
Na vizovické těsto jsem použila 0,5 kg hladké mouky, 2 dcl vody a půl lžičky octa. Všechno jsem smíchala dohromady, uložila do igelitového sáčku a nechala přes noc odležet.
Ještě mám nejméně tři čtvrtiny těsta v ledničce, tak budu tvořit :-)

Má se péct přibližně na 60°C, je možné i na méně stupňů, 2 - 3 hodiny. Mně se zdálo zbytečné v tomhle parnu zapínat troubu. Dala jsem proto péct těsto na balkon, na černý plech, kde bylo určitě na 50°C. Jenže teplota přeci jen asi nestačila a těsto se mi trochu rozplizlo...
Tak si říkám, že ještě trochu a budu si dávat na balkon vařit vodu na čaj...

Shariony.blog
Shariony.blog


Aby bylo těsto barevnější, posypala jsem ho skořicí. V polovině pražení jsem ho pak potřela žloutkem. Těsto je proto nahnědlé.

Shariony.blog

Shariony.blog
Ježeček se mi zrovna moc nepovedl. Vlastně si říkám, že se mi celé to patlání moc nepovedlo. Takže to tu dávám spíš jen pro srandu. Těsto ježečka je bělejší, skořicí jsem posypala jen bodlinky a omylem i ťapku.

Cestou na Zadní plech I.

10. července 2010 v 12:52 | Shariony |  Krkonoše
Tuhle cestu mám v Krkonoších skoro nejradši. Snad vám fotky ukáží, jaké to tam je krásné..překrásné. Od Krakonošovy snídaně jsem zvolila cestu doprava, směrem na Ručičky. Ale místo po asfaltce, kterou jste viděli v minulém článku, jsem šla pěknou, kamenitou cestičkou přes kopec zvaný Zadní plech. Fotila jsem ostošest, takže než se dostaneme nahoru, uplynou ještě nejmíň dva další články ;-)

Shariony.blog
Schodovitá cestička, okolo ní roste spousta borůvčí, jen ještě nebylo zralé.


Krakonošova snídaně

7. července 2010 v 22:14 | Shariony |  Krkonoše
Cestou kolem Mumlavy jsme došli až ke křižovatce zvané Krakonošova snídaně. Tento poetický název získala křižovatka naprostým právem. Jedná se totiž o jedno z nejhezčích rozcestí, co znám. Můžete se odtud vydat kolem Mumlavy zpátky dolů do Harrachova nebo vystoupat strmý kopec na Voseckou boudu a dále na Tvarožník. Nebo lze po kamenech lesem vyšlapat až na Pančavskou louku. Po silnici se dostanete na Ručičky, ale nejkrásnější cesta tam vede přes Zadní Plech.
Na Krakonošově snídani jsou dřevěné lavičky se stolem, poznávací tabule a za posledních pár let tam také zrekonstruovali dřevěnou chatrč infocentra.

Shariony.blog
Na Krakonošově snídani, cesta přes Malou Mumlavu

Shariony.blog

Shariony.blog
Velká Mumlava

Shariony.blog

Shariony.blog
Velká Mumlava

Shariony.blog
Asfaltka na Ručičky


Podél Mumlavy dál

6. července 2010 v 11:20 | Shariony |  Krkonoše
Fotky z minulého článku vedly tak do poloviny cesty kolem Mumlavy. Pokračovala jsem totiž dále na Krakonošovu snídani. A cestou jsem pořídila další spoustu fotek (rozuměj přes 100 :D), kterou jsem teď musela protřídit. Asi jich tu je i tak hodně, ale je to Mumlava a navíc zas lepší než těch 100
Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Mumlavský vodopád

4. července 2010 v 12:14 | Shariony |  Krkonoše
Přemýšlela jsem, jaký článek z Krkonoš mám napsat dnes, v takovém horku, abych vás aspoň trochu ochladila ;-) Napadla mě Mumlava a myslím, že se na dnešní den výborně hodí. Celou cestu se k ní jde po rovné silničce, příjemně chladivým stínem, a i voda má teplotu jako citrónová zmrzlina :o)

Mumlavský vodopád je velmi častým návštěvním místem turistů a také známým symbolem Harrachova a jeho  okolí. Voda padá z výšky až 8 metrů. Zajímavé je, že celá Mumlava teče po kamenech. Často jsou na ní vidět víry, a když dopadá z větší výšky, vytváří tzv.Čertova oka. Jedná se o hluboké prohlubně vytvořené v průběhu mnoha let působením vody.
Jednou jsem viděla Mumlavský vodopád i v zimě, kdy byl celý zamrzlý a vytvářel kouzelné rampouchy.
Shariony.blog
Mumlavský vodopád

Shariony.blog
Z větší dálky

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog
Čertovo oko. Podle mě tohle může být hluboké i 2 metry

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog
A tady jsem seděla a vychutnávala si zvuk Mumlavy a jeho studenou vodu. Celá řeka, úplně celá, proudí tímto úzkým korytem. Je to dost silný proud a abych řekla pravdu, trochu jsem se i bála, aby mě nestrhl, kdybych do něj ponořila ruku víc.

Shariony.blog

Shariony.blog

A ještě detail na vodu, má barvu světlého, chlazeného piva :-)
Shariony.blog

Shariony.blog

Stráž - vyhlídka

2. července 2010 v 17:14 | Shariony |  Krkonoše
Shariony.blog
Stráž nebo také Strážník je trochu schovaná, ale krásná vyhlídka na celou Rokytnici i na krkonošské hory Kotel a Lysou horu. Říká se jí tak již od dob třicetileté války, kdy se zde, vysoko a kopci, usídlilo pár švédských vojáků, založili si zde ohniště a ohněm si na dálku signalizovali zprávy. Hlídali tak okolí.

Shariony.blog
Kopec Stráž.

Shariony.blog
Podél cesty na Stráž roste plno zvonečků, kdyby tráva za nimi nebyla posekaná, byla by to louka se samými zvonečky. Jako malá jsem sice na Ježíška, co nosí dárky, nevěřila, ale opravdu jsem věřila, že zvonečky zvoní. Že když se s nimi zacinká, zazvoní. Kolikrát už jsem to zkoušela a pozorně je poslouchala. A nic. Tak jsem zkusila další a další a zatím se mi to nepodařilo. Ale když mi někdo řekne, že nezvoní, pochybuji a stále si myslím, že jo. Možná mlčí jen před lidmi a k večeru, kdy jsou na louce už jen srnky a zajíci, tak si zvoní pro radost na dobrou noc
Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog
Blížíme se lesem k vyhlídce Stráž.

Shariony.blog

Shariony.blog
Skrz stromy a skálu je už vidět pěkný výhled do okolí.

Shariony.blog
Pro představu, jak je vyhlídka vysoko. Hluboko pod ní jsou vrcholky smrků.

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog

Shariony.blog
Zazoomovaný pohled na Kotel :-)
Mějte se hezky!!