Srpen 2010

Harrachovy kameny

31. srpna 2010 v 21:10 | Shariony |  Krkonoše
Harrachovy kameny leží ve výšce 1421 m, nedaleko Zlatého návrší. Tvoří je zbytek žulové skály, která je mnohem tvrdší než ostatní kamenty. Proto stále odolávají větru a tvoří pěknou kamenitou vyhlídku.

Shariony.blog.cz
Harrachovy kameny.

Shariony.blog.cz
Ještě jeden výhled na Kotel z Harrachových kamenů.

Shariony.blog.cz
Pohled dolů do Velkých Kotelních jam. (Kotel není vidět, ale je úplně vpravo)

Shariony.blog.cz
Tady jsou Harrachovy kameny vidět zdálky. Počasí na focení ale bohužel nebylo ideální.

Shariony.blog.cz

IMG_8584

Lístek růže s kameny

30. srpna 2010 v 21:29 | Shariony |  Foto-mix

Shariony.blog.cz

Venku na zemi se mezi trávou a hlínou povalovalo něco malého a čistě žlutého. Leželo to docela opuštěně, nikdo si toho nevšímal a ono už nejspíš pozornost ani nečekalo. Mě to ale zaujalo - kvůli té syté a osvěžující barvě. Říkala jsem si, že jde o nějaký odhazený žlutý papírek. Nebo kousek odtrženého obalu. Neviděla jsem na tom "papírku" ale žádný text. Byla jsem hrozně zvědavá. Sebrala jsem to - a s překvapením zjistila, že je to malý lístek žluté růže. V přímém okolí žádné růže nerostou, jen možná v nedalekých zahrádkách. Vítr ho musel odvát daleko. Nebo nějaký člověk nesl žlutou růži a tenhle lístek mu upadl. Třeba upadl proto, aby udělal dalším lidem radost...:-)
Napadlo mě, že lístek položím na kamínky, abych zvýraznila jeho překrásnou barvu a jemnost.

Ohňostroje

29. srpna 2010 v 18:53 | Shariony |  Foto-mix
Když jsem šla na tramvaj domů, byla už pořádná tma. Čekala jsem na zastávce asi deset minut. Nic nejelo. Žádným směrem. Pak se na silnici objevilo auto, ze kterého se hlasitě ozývaly vtipné hlášky. A za ním se táhl obrovitánský průvod lidí na in-line bruslích! No žůžo atmosféra, tolik lidí, jeli a jeli a stále jich neubývalo. Někteří před sebou dokonce měli kočárky. Chtěla jsem je vyfotit, ale vypadali už docela unaveně. Trvalo asi čtvrt hodiny, než kolem mě projel celý dav. A dalších pět minut, než konečně přijela moje tramvaj. Trochu jsem při tom čekání mrzla. Ale zabavila jsem se focením ohňostrojů, které vypukly na počest  óbr in-line bruslařskému průvodu :-)

Shariony.blog.cz

Shariony.blog.cz

Shariony.blog.cz

Pražský hrad II.

28. srpna 2010 v 14:46 | Shariony |  Praha
No já vim, už zase Pražský hrad. Ale příště budou ohňostrojee!


Když fotila tenhle snímek, byla už docela tma a fotky se celé rozmazávaly. Nad Vltavou jsem se proto opřela o kovové zábradlí, zadržela dech a chystala se pomalu, soustředěně secvaknout spoušť. Najednou mě něco hrozně zalechtalo na loktu. Podívala jsem se rychle, co to je. Po ruce mi lezl obrovský křižák! Uááááh! Setřásla jsem ho a on odběhl někam do kouta zábradlí, kde měl i svůj domeček. Musela jsem to vydržet, pro tuhle fotku. Opřela jsem se znova a snímek i přes jeho blízkou přítomnost vyfotila.


A tamtadááá! Pro Jarku vyjevuji odměnu za výhru z minulého článku :-D Muzikant sedí na Karlově mostě, hrál na spoustu nástrojů najednou a do toho i zpíval. Tady má zrovna foukací harmoniku, tuším. Ale měl něco i u nohou, a tak různě. Byl fakt dobrý :-)

Karlův most a Vltava

26. srpna 2010 v 19:55 | Shariony |  Praha
Ještě dvě fotky Pražského hradu, Vltavy a Karlova mostu.

Poslechněte si... A kdo uhodne jako první, o kterou skladbu se jedná, vyhrává!!



Pražský hrad I

26. srpna 2010 v 17:56 | Shariony |  Praha


Pražský hrad a lucerna

25. srpna 2010 v 15:31 | Shariony |  Praha


Na Karlově mostě už umělci balili svá díla.
Chystali se domů.
Jen jeden mladý zpěvák ještě seděl na kamenné dlažbě.
A kolem něj houf turistů.
Hrál na několik hudebních nástrojů neznámé melodie.

Večerní toulky Prahou

24. srpna 2010 v 22:08 | Shariony |  Praha
V sobotu jsem se vypravila do centra Prahy až k večeru. Nejdřív jsem procházela Kampou, odkud byl úžasný výhled na protější břeh Vltavy.

Na Kampě mě zastavil jeden cizinec z Hamburku. Ptal se, jestli jsem slyšela o nějakém hudebním festivalu. Řekla jsem mu, že o ničem takovém nevím a šla jsem dál. Jenže on mě doprovázel a pořád se se mnou chtěl bavit. Asi jsem na něj byla příliš protivná, nerada se bavím s cizími lidmi. Na Karlově mostě mi řekl, že musí jít zpátky za svým kamarádem, který je ještě někde na Kampě...
Nakonec se ukázalo, že měl pravdu - pod Karlovým mostem opravdu zněla hudba, a to jedna z nejúžasnějších skladeb - Vltava od Smetany. Zatím jen nacvičovali, ale mělo to úžasnou atmosféru!

A lidé jeli na parníku a mávali na všechny strany.

Měsíček svítil nad Vltavou.



Moc se mi líbí ta budova vlevo, vypadá jako menší hrad...:-) Na obzoru Národní divadlo.

Praha má úžasnou, magickou atmosféru. Být tu cizincem, tak si ji zamiluju úplně nejvíc. Byl to kouzelný večer.


Další fotky večerní Prahy zde:
a doporučuji také fotky Prahy - ze Silvestra :-)

Koňské spřežení

22. srpna 2010 v 21:46 | Shariony |  Foto-mix

Shariony.blog.cz

Koňské spřežení s anděli.

Čertova hora - uhel

20. srpna 2010 v 18:23 | Shariony |  Patlanice
Tenhle týden  jsem zastupovala na sekretariátu a bylo to víc než fajn, protože jsem měla konečně volno. Nenervoval mě žádný termín, jen jsem zvedala telefony, vyřizovala vzkazy, nosila poštu a říkala, co má kdo dělat :-) No a taky jsem tam občas seděla za stolem a fakt se nudila. Samozřejmě jsem se měla učit na další školní rok. Nebo aspoň angličtinu a němčinu. Jenže já jsem nechtěla učení ani vidět. Stačí mi už to, že nemám prázdniny. Tak jsem si ve středu hodila do kabelky uhel a černou giocondu a začala jsem kreslit podle jedné fotky, kterou jsem tu už zveřejnila.

Shariony.blog.cz

Nejdřív jsem uhlem načrtla rozmístění, vygumovala a znova trochu poopravila. Pak jsem kreslila tužkou a poté uhlem - kopce, louku. Nakonec jsem pro ztmavení stromů a trávy použila giocondu. Tím trochu zanikly kopce, tak jsem je ještě zvýraznila uhlem, ale tentokrát jsem se musela vyhnout stromům, jinak bych rozmazala giocondu.

Tak zatím, fotek mám hafo ale je to těžké, když jsem si dala limit max. 1 článek za den...:-) Páá!

Hanč a Vrbata

18. srpna 2010 v 22:11 | Shariony |  Krkonoše
Den, který se navždy zapsal do historie Krkonoš, začal pro mnoho lidí s úsměvem na rtech.
Bylo 24. března 1913 a právě se slavil Boží hod velikonoční. Jarní počasí již řadu dní nasvědčovalo tomu, že zima nadobro odešla. Ještě to ráno vesele svítilo sluníčko a zahřívalo prokřehlou půdu.

Obzvlášť důležitý den to měl být pro sedmadvacetiletého tkalce a zedníka, Bohumila Hanče. Měl se účastnit mezinárodního lyžařského závodu na 50 km a byl považován za hlavního favorita. Však již měl titul Mistr království českého. Závod byl skutečně mimořádný, a to proto, že se konal v pohraničí, rok před válkou. Na Hanče byl vyvíjen obrovský tlak, aby závod vyhrál a Němce porazil. On si to všechno uvědomoval, na závod se několik měsíců pečlivě připravoval a trénoval.

Již od rána bylo poměrně teplo, ostatně jako celý týden. Vzal si na sebe jen něco lehkého a za chvíli se vypravil k Labské boudě. Tam již čekali další závodníci a natěšení diváci. Mezi nimi stál i Hančův dlouholetý kamarád Václav Vrbata.

Sluníčko stále svítilo a nic nebránilo tomu, aby závod v sedm hodin odstartoval. Hanč vyjel jako první, a protože byl velmi zdatný, získal již po chvíli značný náskok. Běžkoval rychle a zanedlouho ztratil z dohledu všechny soupeře. Vše vypadalo slibně, míjel Sněžné jámy a Violík. Nikdo neměl na to ho dohnat. Jeden z dalších velkých favoritů, Emmerich Rath, musel závod kvůli odřené noze vzdát. Vše tedy svědčilo pro Hančovo vítězství.

Přibližně po dvou hodinách se však závod proměnil v obrovskou tragédii. Z ničeho nic sluneční paprsky zakryly mraky. Začal foukat studený vichr, který s sebou přinesl liják. Ten se během pár minut proměnil ve sněhovou bouři. Jeden závodník po druhém běh vzdávali, někteří dokonce omdleli vyčerpáním před Labskou boudou. Hanč netušil, že závod byl zrušen. Běžkoval daleko vpředu a i přes nepřízeň počasí se snažil závod dokončit. Když míjel Violík, rozhodčí se na něho snažil křičet, aby skončil a vrátil se k Labské boudě. Byla však mlha a silný vítr, Hanč rozhodčího neslyšel a pravděpodobně ani neviděl. Vichřice stále zesilovala, padal hustý, mokrý sníh. A Hanč měl na sobě jen lehké oblečení, ve kterém ráno vyšel.. Ubývaly mu síly. Brzy se zhroutil vyčerpáním k zemi.

Mezitím na Labské boudě rostlo napětí. Nikdo nevěděl, kde Hanč přesně je. Jeho kamarád Vrbata ho tam nemohl nechat umřít. Pustil se za ním. Netušil, kde ho má hledat, možná díky křiku a správnému větru se mu nakonec podařilo Hanče nalézt. Když ho spatřil ležet téměř v bezvědomí ve sněhu, jen v triku, půjčil mu na zahřátí svoji bundu, čepici a rukavice. Běžel zpátky pro pomoc. Sněhová vánice však neustávala. Naopak. Mlha houstla, nebylo vidět na krok. Vrbata ve vánici brzy zabloudil. Jenže teď to byl on, kdo neměl bundu..

Z Labské boudy se mezitím vypravili tři nejlepší závodníci, mezi nimi i Rath, aby našli Hanče. O Vrbatovi neměli tušení. Rath se vydal směrem ke Zlatému návrší. Po chvíli spatřil pod smrkem schoulené tělo Hanče. Ve Vrbatově bundě. Hanč něco naléhavě mumlal, ale Rath mu nerozuměl. Běžel zavolat pomoc a spolu se záchrannou výpravou ho na saních dovezli k Labské boudě. Tam po chvíli na promrznutí umřel...
Krátce na to do boudy přiběhl jeden Němec, který vyprávěl o tom, jak blízko Zlatého návrší spatřil dalšího člověka...
Václava Vrbatu našli jen kousek od místa, kde ležel Hanč. Na Zlatém návrší, pouhé dva kilometry od Labské boudy....


Pozn. Emmerich Rath, pražský Němec, si později otevřel obchod se sportovním oblečením. Za socialismu dělal v Praze metaře... :-(
(info viz www.horydoly.cz)


Zlaté návrší - Kotel

15. srpna 2010 v 15:37 | Shariony |  Krkonoše
A je to tady.Poslední velký výlet, který jsem podnikla v Krkonoších.

Moc jsem si přála být zase nahoře... Tam úplně vysoko, odkud už žádné cesty nevedou výš. Koukat dolů a mít pocit, že stačí mávnout křídly a odletět jako káně do dáli... přeletět kopce a údolí, které se tu zdají být tak maličké. Tam, vysoko v horách, kde se čas zastaví a neexistuje nic jiného než přítomnost.
Nahoře je studený, silný vítr a zároveň slunce pražící víc než na pláži u moře. Můžete jen natáhnout ruku a dotýkáte se oblak. Tak blízko jste nebi.
Ten den se zrovna hodně zatáhlo, mraky na obloze černaly. Já ale věděla, že dnes tam musím. Byl poslední den, kdy jsem tam mohla. Koleno mě hrozně bolelo, obvaz ani mastě nestačily. Ale přesto jsem tam chtěla. Jinak by celý týdenní výlet postrádal to nejdůležitější.
Ano, Zlaté návrší, pramen Labe a celé jeho okolí pro mě znamená neskutečně mnoho. Tam nahoře mám pocit, jako by se celá má duše otevřela horské přírodě a já s ní byla zajedno.
Tam jsou jakákoliv slova zbytečná.

Přestože se jedná o poslední krkonošský výlet, rozdělím ho opět do několika článků. Fotky jsou bohužel většinou podmračené, tmavé, a když se je pokusím zesvětlit, tak ztrácejí barvu a šediví.. Pro mě však fotky z tohoto výletu znamenají nejvíc.

shariony.blog
Kotel zblízka, Kotelní jámy jsou jeho svahem

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog
Na obzoru Sněžné jámy

shariony.blog
Vlevo na horizontu Violík, vpravo Sněžné jámy (k obojímu půjdeme)

shariony.blog
Nahoře je hodně bunkrů. Prý bychom se dokázali ubránit. Bohužel s naším obsazením souhlasily státy jako Velká Británie, Francie. Z nich jen Churchill si uvědomoval, co všechno Mnichovská dohoda může způsobit. Jenže oni chtěli mít "klid", tak nás předhodili vlkovi. A mysleli si, že s ním tak budou za dobře. Nenapadlo je, že bude chtít žrát dál. Věřím tomu, že Edvard Beneš rozhodl nejlíp, jak v té situaci mohl. A taky věřím tomu, že ho takové rozhodnutí stálo hodně přemáhání a bolesti.

shariony.blogVlevo Kotel

shariony.blog

shariony.blog
Harrachovy kameny 1421 m n. m. Leží na okraji Velké Kotelní jámy.

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

IMG_8584

Příště vám povím pravdivý příběh o Hančovi a Vrbatovi.

Krkonošské květy

14. srpna 2010 v 17:29 | Shariony |  Krkonoše

Vyfotit tohohle aktivního čmeldu dalo pěkně zabrat. Létal sem a tam a ani na chvilku se nezastavil.shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

Přeji hezkou sobotu!

Studenov

14. srpna 2010 v 12:34 | Shariony |  Krkonoše
Z Janovy skály jsme šli přes Studenov směrem domů.

shariony.blog
Les u Janovy skály

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog
A tady už máme Studenov. Jedná se o ubytovnu - přímo na fotce, ale je tam i další budova s jídelnou. Když jsem ji před lety navštívila, bylo tam docela fajn. A tady na zídce ubytovny jsem předtím odpočívala.

shariony.blog

shariony.blog
Pro rozjasnění fotek něco žlutého :o)

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog
Tahle louka se mi líbila, protože moc často nevídám tolik pomněnek najednou..


Janova skála

12. srpna 2010 v 20:20 | Shariony |  Krkonoše
Po cestičce jsme se dostali až k odbočce na Janovu skálu. Prošli jsme lesem a před námi se objevila jakási velká hrouda kamenů (ve výšce rovných 1000 m n.m.). Nejdřív jsme se pod ní na lavičce posilnili obědem, a pak hurá! začali jsme šplhat. Už dole jsem ale trochu tušila, že výhled moc daleký nebude...:-Dshariony.blog

shariony.blog
Tudy se šplhá nahoru...no, s bolavým kolenem to fakt nebyl dobrý nápad. A dolů to bylo ještě horší..

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

Cestičky kolem Čertovy hory

10. srpna 2010 v 22:20 | Shariony |  Krkonoše
V posledním článku jsme se dívali z Čertovy hory dolů do Harrachova. Vyhlídka to byla pěkná, ale dost foukalo. Šli jsme proto dál, směrem k Janově skále.

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog
Pohled na Lysou horu a Kotel (vpravo), všude roslo žluté kvítí.
Obě fotky jsou si docela podobné, ale nechci sem dát jen jednu z nich. (Na první jsou totiž podle mě celkem pěkné mraky a na druhé se mi líbí žlutá louka a lepší pohled na obě hory před námi...)

shariony.blog
Tahle fotka se mi zdá docela dobrá :-)


Jarní květena

7. srpna 2010 v 13:10 | Shariony |  Rostliny
Sice je fajn, že už nejsou tropická vedra, ale sychravo být taky zrovna nemusí...U nás je už druhý den zataženo, asi jako v celé ČR.. :-(
Vzpomněla jsem si, že na jaře jsem vyfotila pár květů, které jsem neměla čas na blogu zveřejnit.
Tak je sem dám teď.

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

Čertova hora

6. srpna 2010 v 21:10 | Shariony |  Krkonoše
Od Kotle se přesuneme na Čertovu horu... - Nechápu, proč tam jsou takové pekelné názvy, vždyť na horách jsme blíž andělům...:-)

Další plán výletu jsem totiž vymyslela takto - vyšplhat na Čertovu horu (1021 m) a odtud k Janově skále (na které jsem byla poprvé) přes Studenov a zpátky do Rokytnice. Trochu jsem si tuhle trasu musela vybojovat.

shariony.blog
Nejprve jsme procházeli kolem typických, krkonošských domečků.

shariony.blog
Kolem rozkvetlé louky...

shariony.blog

shariony.blog
Tady bych vážně chtěla mít chaloupku.
Musí být úžasné trávit tady večery, dívat se na hvězdy.
Jen bych jí asi dala jinou barvu střechy, ale to už je detail.
Mají krásně posekanou zahradu..:-)

shariony.blog
Překvapila mě tam louka plná jestřábníku.

shariony.blog

shariony.blog
A louka pomněnek! Úplně mě dojala..:-)

shariony.blog
Teď už jsme se dostali pod Čertovu horu. Nenechte se fotkou zmást, je to dost strmý krpál nahoru...a ještě větší dolů. V případě nouze se tudy dá docela rychle, šupem sejít (nebo spíš sletět) do Harrachova.

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog
Myslím, že tady je strmost vidět moc dobře. Tedy tím, že po chvilce zmizí půda pod nohama a jen hluboko dooole je smrkový les a Harrachov.

shariony.blog
Vypadá to skoro jako nějaký útes, ale ne, po téhle trávě se můžete sklouznout až dolů.



Od Kotelních jam...

5. srpna 2010 v 21:34 | Shariony |  Krkonoše
shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog

shariony.blog
Tady je vidět Kotel úplně zblízka.

Ke Kotelním jamám

3. srpna 2010 v 19:11 | Shariony |  Krkonoše
Od Dvoraček jsme putovali dále výš pod vrcholek hory Kotel. S touto horou jsme se setkali už spoustakrát a nyní je pravý čas na to, abych vám o ní něco řekla :-)

Kotel je nejvyšší hora v širokém okolí Rokytnice sahající do výšky 1435 m. Dříve se jí také přezdívalo Kokrháč nebo rovnou Krkonoš. Pod vrcholem se nachází Kotelní jámy (můžete si je představit jako velmi, velmi hlubokou propast) Jámy bývají v zimě často zasaženy lavinami, proto se tam na některých úsecích setkáme s úplně vyvrácenými stromy. Když svítí sluníčko, soustředí se do Kotelních jam všechny paprsky a vytvářejí neuvěřitelné horko. Od toho tedy pravděpodobně ten název.

Přímo před námi je Kotel.








Hádejte, co je na obzoru uprostřed za horu? ;-)
.
.
Pokud jste tipovali Sněžku, udělali jste správě :-) :-) :-)
Vlevo křídlo Kotle, uprostřed, nejvýše, je Sněžka.
Vpravo od ní leží Luční hora (1547 m n. m.) nebo Studniční hora (1554 m n.m.) - nevím jistě která.

Ještě poseldní pohled na Sněžku...

Dvoračky

1. srpna 2010 v 22:19 | Shariony |  Krkonoše
Bouda Dvoračky je v Krkonoších poměrně dost známá. Nachází se pod horou Kotel a od ní výše lze dojít k prameni Labe, na Kotel nebo do Kotelních jam. Jak to popsat slovy - je tam prostě nádherně! :-) Nejlepší je, když k chalupě vyšplháte kolem Huťského potoka. To je pak teprve zážitek, když se před vámi rozprostře pohled shůry do údolí! :-) Pohodlnější cesta však vede například z Ručiček.

Dvoračky mají dlouholetou historii, která sahá až do roku 1707. Původně se jednalo o osamocenou zemědělskou usedlost daleko od dalších chalup. V roce 1893 celé stavení vyhořelo. V té době však žil pan Harrach, kterému se spáleniště zželelo. Proto pozemek koupil a na místě vybudoval hostinec. A od té doby je bouda často navštěvována turisty. Dvoračky se proslavily dokonce tak, že se na nich konalo sedm mistrovství Čech v lyžování! Mezi nejvzácnější návštěvníky patří například Dr. Edvard Beneš. V roce 1921 však boudu převzal stát a pronajal ji. Nájemci si ji po čase koupili.
Vedle Dvoraček nedávno, asi před třemi lety, postavili další hotel...Což mi přijde škoda, protože mi trochu kazí dojem..mám pocit, že se tam nehodí, není původní...Navíc - teď už jsou Dvoračky přístupné jen ubytovaným hostům. Vzpomínám, jak jsem se v boudě před pár lety schovávala před pořádným lijákem a snažila se trochu uschnout...A jak jsem na nich jedla vynikající polévku s ještě lepším, po domácku pečeným chlebem! Mňam.
Teď jsem místo toho mohla akorát do nové budovy..
(Dvoračky vyfocené nemám, ale můžete se na ně podívat zde.,odkud jsem také čerpala info pro historii)
Vlčí hřeben konečně zblízka ;-)






V novém hotelu jsem si dala pro dobytí energie lívanečky. :-)


Určitě už víte, co je na obzoru ;-)

Louka plná rdesna hadího kořenu.

Kopec Stráž jako na dlani (tedy aspoň myslím, že je to Stráž). Tady je malinký, a to z něho je taková pěkná vyhlídka! Teď stojíme opravdu vysoko.