Květen 2013

Helsinky - mix fotek

26. května 2013 v 14:58 | Shari |  ZAHRANIČÍ
Poslední fotky z centra Helsinek:





















Další související články:


Helsinky - loďky

24. května 2013 v 18:32 | Shari |  ZAHRANIČÍ
Helsinky leží ve Finském zálivu u Baltského moře, takže kromě toho, že jde o hlavní město, je to také největší přístav ve Finsku. A tak se stalo, že jsem po letech opět spatřila moře. Pár dní bylo krásně modré, ale když se obloha zamračila, bylo nejenže šedivohnědé, ale kvůli dešti jsem měla pocit, že je snad úplně všude.
I tak si říkám, jaká by to byla nádhera bydlet hned u moře. Mít každou chvíli čerstvé krevety, rybičky s ještě mrskajícím ocáskem na všechny způsoby... mňam. Tedy nic proti knedlu, zelu, vepřu.







Prý jsou tyhle trajekty na cestě Stockholm-Helsinki a prý se tam pořádají hlavně mejdany.




Další související články:

Helsinky - co neminout

17. května 2013 v 23:14 | Shari |  ZAHRANIČÍ
Dnes se dostávám za moji nepsanou hranici maximu 20 fotek za článek, protože bych vám chtěla ukázat většinu hlavních historických budov Helsinek najednou. Určitě jsem nezachytila všechny, přeci jen, neměla jsem moc času a počasí mi také úplně nepřálo.
Z fotek s modrou oblohou se může zdát, že bylo krásně. Jenže foukal hodně studený vítr a další odpoledne už bylo zataženo, pršel sníh a mokra bylo všude tolik, že jsem složila deštník a nechala vsakovat kapky do kabátu, abych měla volné ruce na focení. Také mi prsty pořádně promrzly, a pak jsem nestihla saunu. Místo to je ale nádherné, hlavním městem Finska se stalo v roce 1812 na rozkaz cara Alexandra I. Do té doby jím bylo Turku.

Asi nejvýznamnější budovou v Helsinkách je evangelicko-lutheránská katedrála postavená v neoklasickém stylu v letech 1830 - 1852. Uvnitř to oproti některým našim kostelům možná vypadá málo vyzdobeně a jednoduše, ale i to má svůj velký půvab.





Katedrála se nachází na tzv. Senate Square, v centru města. Uprostřed náměstí můžete spatřit sochu cara Alexandra II, kterého obklopují postavy reprezentující právo, kulturu atd. Finové prý měli tohoto cara docela rádi, protože jim ponechal svobodu a pod Ruskou pokličkou zůstaly pouze obrana a zahraniční vztahy.





Nedaleko odtud leží Uspenski Cathedral, která byla navržena ruským architektem Aleksei M. Gornostajevem a dokončena byla v roce 1868. Dovnitř jsem se nestihla podívat, zvenku je ale nádherná.




Zaujalo mě, jak si uprostřed skály hrají dvě děti, protože vylézt ji by byla i pro dospělého fuška.



House of Estates, budova byla postavena v roce 1891 a scházeli se v ní zástupci stavů. Dnes se zde konají vládní setkání, zejména po volbách, a slouží jako reprezentativní budova.



Temppelinauko kostel
Ač je to k nevíře, tento max. 13 metrů vysoký evangelický kostel byl vyhlouben do žulové skály. Dokončen byl v roce 1969. Uvnitř je vysoký pouze cca 8 metrů a stěny tvoří jen na hrubo otesaná žula. Protože má skvělou akustiku, hrají se zde kromě bohoslužeb i koncerty.
Na tomto místě měl původně stát "normální" kostel, jenže jeho výstavba byla přerušena válkou v roce '39. Poté byla vyhlášena v pořadí již třetí architektonická soutěž, která však jednoznačně určila vítěze - vítěze, který navrhl skálu zachovat a udělat kosel přímo v ní.





Pohled téměř ze střechy kostela.



Národní muzeum Finska
Zdálky jsem za plotem viděla jakousi věžičku a trochu jsem se bála, jestli můžu jít k ní. Nápis "vstup zakázán" ale nikde nevisel. Potom jsem zjistila, že se nacházím u Národního muzea Finska. Tuto budovu prý nechal postavit architekt, který do té doby navrhoval hrady. Proto se jeho styl objevil i zde a musím říct, že se mu to moc povedlo. V muzeu jsou k vidění archelogické nálezy za dobu finské historie po skoro 10 000 let.










Sídlo finského parlamentu, které bylo postaveno v letech 1926 - 1931.









Finská národní galerie - Ateneum



Finské národní divadlo
Asi žádný turista tuto budovu nemine, protože se nachází u autobusového i vlakového nádraží a je zde i první zastávka pro autobus na letiště. Toto divadlo bylo nejstarším profesionálním divadlem, kde se mluvilo finsky (v té době se vyšších kruzích užívala hlavně švédština, kromě toho bylo Finsko součástí Ruska). Vpředu je socha spisovatele Aleksise Kiviho.



Další související články:




Helsinky

11. května 2013 v 20:48 | Shari |  ZAHRANIČÍ
Na chvilku jsem se podívala za naše hranice a zjistila jsem, že Finové mluví jako Japonci, fakt. Tedy aspoň podle jejich intonace. Prý bývají zádumčiví a na řeči o počasí si moc nepotrpí. Místo toho raději chodí do sauny, kde tiše meditují. A po důkladném zahřátí u nich často následuje skok do sněhu nebo do ledového jezera. V celém Finsku je přibližně jeden milion saun, tedy jedna sauna pro pět lidí.
Kromě sauny Finové milují letní chatky, prý každý desátý Fin jednu takovou vlastní. Velkou část roku však mají bohužel chladno, první lístečky se na stromech neobjevují dřív než v květnu. Jakmile ale nastane jejich čas, vyraší kolikrát přes jedinou noc, takže se druhý den znenadání všechno zelená.

Byla jsem v Helsinkách ve chvíli, kdy u nás konečně začínalo jaro. Jenže tam nebyl ani náznak teplého vzduchu. Naopak se na některých místech ještě válely hromady sněhu. Jinak tam bylo krásně čisto. A pokud jde o saunu, dost jsem se nechala nachytat. Vyhradila jsem si na ni poslední večer, který jsem měla v hotelu strávit. Když jsem se vrátila promrzlá z venku, našla jsem malým písmem na výtahu napsáno, že pro ženy je sauna do 19 hod., pro muže od 19 hod. do 21. hod. A bylo 19:05... Hmm, taky na to mohli upozornit už na recepci.. Aspoň jsem si dala teplou bublinkovou brusinkovou koupel.

Jinak z letiště se jde dostat poměrně snadno do centra města, stačí nasednout na autobus a za 30 - 40 minut tam jste (centrum je více méně konečná autobusu). Intervaly autobusů jsou krátké. A jak se říká, ve Finsku je třeba počítat s hodně vysokými cenami.

Na ochutnávku jsem vybrala fotky soch a dalších zajímavostí z Finska.



I když toho ve městě moc zeleného ještě nebylo, ležely skoro před každým obchůdkem nebo restaurací květináče se svítivě žlutými narcisy, byla to nádhera. Za nimi je restaurace, kde podávají moc dobrého lososa.



Tyhle želvičky jsou mi záhadou, protože jich v Helsinkách bylo vícero a na různých místech. Ještě se na ně poptám. Ale rozhodně jsou takovéhle sošky skvělý nápad.



Líbí se mi, jak umělec vystihl intimitu a souznění :)



Přijde mi báječné, že je v Helsinkách tolik soch zvířat. Vždyť ne jenom lidi dělají svět :)



Johan Ludwig Runeberg, finský básník.
Esplanadin Puisto



Další želvička.



Maršál Mannerheim, národní hrdina a finský prezident (v letech 1944 - 1946). Jeden z tvůrců samostatného Finska. V roce 2004 byl v televizní anketě zvolen jako největší Fin všech dob.






Pro tuhle fotku jsem vlezla na jakési dětské hřiště.



Méďa na kamenné zdi na schodech finského Národního muzea.



"Muminki"
Nevím, jestli jste o mumincích slyšeli, protože u nás moc známí nejsou. Muminci jsou pohádkové postavičky finské spisovatelky Tove Janssonové, které se staly populární napříč celým světem. Kamarádí se s troly, skřítky a dalšími zvířátky. Pohádky byly pro mnohé tak fascinující, že se na jejich základě vytvořila série animovaných seriálů, fanoušci mohou navštívit zábavní park "Svět muminků" a existuje dokonce i jejich vlastní muzeum.





Finská čokoláda, mňam.



A něco na zapití. I když já tvrdej fakt nemůžu.

Související články:


Čarodějky

1. května 2013 v 17:24 | Shari |  ČR - MĚSTA/KULTURA