Květen 2014

Pomorská 2, Krakow

25. května 2014 v 18:59 | Shari |  Polsko
Krakow je plný odkazů na minulost. Jedním z nich je i Dóm Ślaski v ulici Pomorská, č. 2, který byl původně postaven jako kolej pro studenty ze Slezska. Během druhé světové války se v něm usídlilo Gestapo. Jeho sklepení sloužilo jako vězení pro politické vězně, kteří zde byli vyslýcháni, brutálně mučeni a vražděni. V celách byly zadrženy tisíce Poláků i vězňů z dalších zemí. Do stěn v celách bylo oběťmi v letech 1943 - 1945 vyryto kolem 600 nápisů.

Kromě cel zde byla i místnost s toaletou. Dozorčí však rozhodoval, zda vězňům dovolí nebo nedovolí její použití. Většinu času byla ale nepřístupná, což lze usuzovat i podle toho, že v místnosti byl vyryt pouze jeden nápis v kontrastu se stěnami v celách. Kromě těchto strohých informací však o Domě Ślaském není moc známo, neboť spousta důkazů byla zničena. Po válce navíc sklepení sloužilo jako sklad na brambory. Lidé se v sobě snažili potlačit vzpomínky a chtěli začít nanovo...






Cela č. 1





"Jedinými svědky prolitých slz a dění zde jsou tyto čtyři stěny a dobrotivý Ježíš" (nápis vyrytý neznámým vězněm do stěny v cele č. 3)



Nápisy na stěnách...

"Nejdražší maminko a tatínku a má drahá rodino, spatřím vás ještě někdy? Jen Bůh ví. Sedím od 1. srpna. Požehnej rodině."

"Prosím o smrt." Feliks Mazur, 28. listopadu 1943.

Mnoho nápisů bylo nečitelných. V cele byl vězněn také Henryk Sroka - narozen 1925, aktivista ve skautském hnutí a později partyzán (Szare Szeregi, Zwiazek Walki Zbrojnej - ZWZ). Po zatčení v červenci 1944 podstoupil brutální výslech, při kterém byl v září 1944 umučen.



Czeslaw Mika, narozen 1924, pracoval v krejčířském družstvu na hlavním náměstí v Krakowě. Jako partyzán (Bataliony Chlopskie) byl udán Němcům. Zavražděn byl při poslední masové popravě v Krakowě v lednu 1945.

A další nápisy vyryté do zdí...









Jeden z mnoha téměř nečitelných nápisů zanechal na konci prosince 1943 i Francouz Louis Testa. Byl studentem na střední průmyslové škole v Paříži, když ho společně s jeho spolužáky deportovali do Krakova. Po příjezdu byl donucen pracovat v továrně (Oppelbau Werke). Zanedlouho však byl obviněn ze sabotáže. Následně byl převezen do Pomorské 2, kde byl podroben výslechu. Přes tuto smůlu měl však neuvěřitelné štěstí - gestapo nemělo dost důkazů nebo se jim nezdál být dost důležitý, takže jej propustili, aby šel pracovat zpět do fabriky. V roce 1944 se mu podařilo z továrny uprchnout. Připojil se k AK (Armia Krajowa - tehdejší největší odbojová ozbrojená organizace v Polsku) a brzy poté se vrátil do Francie.

Jestliže budete chtít, můžete tyto prostory a také muzeum s výstavou, popisnými tabulemi i předměty navštívit přímo v Pomorské ulici 2. Muzeum zde bylo otevřeno docela nedávno, 3. června 2011 a jeho klíčovým úkolem je pečovat o zachování nápisů vyrytých do stěn, které jsou i přes jejich děsivost důležitým odkazem z minulosti. Do cel je vstup zdarma a v úterý i do muzea (vzdálenost od centra je cca 15 min. pěší chůzí).

Článek chci věnovat na památku všem lidem, kteří byli v těchto celách vězněni.

Není to dávná minulost a lidé se příliš nemění. Jsou mezi nimi hrdinové i ti, kteří si rádi dokazují svou moc nad druhými.


Související články:


Židovský Krakow

19. května 2014 v 22:30 | Shari |  Polsko
Snad ani nejde být v Krakowě a nezajímat se o jeho minulost, zejména o jeho dřívější obyvatele. Do Krakowa, kterému se říká "polský Jeruzalém", začali židé přicházet přibližně ve 12. století. Před světovou válkou tvořili 25 % obyvatelstva, bylo jich tedy 58 000. Pracovali jako řemeslníci, doktoři, prodejci, právníci a byli i v politických funkcích, vlastnili banky a továrny... Přežilo jich pouze kolem 2 000, většina z nich však v Polsku nezůstala. Teď jich zde oficiálně bydlí jen 150.

Židé bydleli především ve čtvrti zvané Kazimierz, která je kousek pod Wawelem. Významné tam jsou dva židovské hřbitovy, jeden "pro turisty", který je placený, druhý je volně přístupný a zdál se být i rozhlehlejší. Židé měli ve zvyku staré náhrobky zakopávat, takže když dal Hitler hřbitovy zničit, povedlo se část z nich tímto zachránit. Zajímavé také je, že asi ve čtrnáctém stolení zde byla striktní pravidla pro stavbu synagog. Například nesměly být vyšší než kostely - proto se stavěly s plochou střechou a pod nimi se vykopala jáma, aby byly položené níže. Asi si ale více ukážeme na fotkách.

Synagoga Tempel z 19. století - tato synagoga právě procházela rekonstrukcí. Za druhé světové fungovala jako sklad pro munici. Platí se zde malé vstupné.











Strop



"Turistický" starý hřbitov - je placený, my se spokojili nakouknutím přes toto okénko, navštívili jsme jiný.



Stará synagoga - nejstarší židovská modlitebna v Polsku, postavena byla v roce 1407. Před stavbou byla vyhloubána jáma, aby synagoga stála níže, a tím mohla být vyšší, střecha byla rovná - nesměla převýšit nejbližší kostel.








Touto pamětní tabulí skončím, abych na ni příště mohla případně navázat. I když to se netýkalo jenom Židů.


Další související články:


Střípky z Krakowa

15. května 2014 v 22:49 | Shari |  Polsko
Posledních pár fotek z Krakowa jako takového.



















Další související články: