Pomorská 2, Krakow

25. května 2014 v 18:59 | Shari |  Polsko
Krakow je plný odkazů na minulost. Jedním z nich je i Dóm Ślaski v ulici Pomorská, č. 2, který byl původně postaven jako kolej pro studenty ze Slezska. Během druhé světové války se v něm usídlilo Gestapo. Jeho sklepení sloužilo jako vězení pro politické vězně, kteří zde byli vyslýcháni, brutálně mučeni a vražděni. V celách byly zadrženy tisíce Poláků i vězňů z dalších zemí. Do stěn v celách bylo oběťmi v letech 1943 - 1945 vyryto kolem 600 nápisů.

Kromě cel zde byla i místnost s toaletou. Dozorčí však rozhodoval, zda vězňům dovolí nebo nedovolí její použití. Většinu času byla ale nepřístupná, což lze usuzovat i podle toho, že v místnosti byl vyryt pouze jeden nápis v kontrastu se stěnami v celách. Kromě těchto strohých informací však o Domě Ślaském není moc známo, neboť spousta důkazů byla zničena. Po válce navíc sklepení sloužilo jako sklad na brambory. Lidé se v sobě snažili potlačit vzpomínky a chtěli začít nanovo...






Cela č. 1





"Jedinými svědky prolitých slz a dění zde jsou tyto čtyři stěny a dobrotivý Ježíš" (nápis vyrytý neznámým vězněm do stěny v cele č. 3)



Nápisy na stěnách...

"Nejdražší maminko a tatínku a má drahá rodino, spatřím vás ještě někdy? Jen Bůh ví. Sedím od 1. srpna. Požehnej rodině."

"Prosím o smrt." Feliks Mazur, 28. listopadu 1943.

Mnoho nápisů bylo nečitelných. V cele byl vězněn také Henryk Sroka - narozen 1925, aktivista ve skautském hnutí a později partyzán (Szare Szeregi, Zwiazek Walki Zbrojnej - ZWZ). Po zatčení v červenci 1944 podstoupil brutální výslech, při kterém byl v září 1944 umučen.



Czeslaw Mika, narozen 1924, pracoval v krejčířském družstvu na hlavním náměstí v Krakowě. Jako partyzán (Bataliony Chlopskie) byl udán Němcům. Zavražděn byl při poslední masové popravě v Krakowě v lednu 1945.

A další nápisy vyryté do zdí...









Jeden z mnoha téměř nečitelných nápisů zanechal na konci prosince 1943 i Francouz Louis Testa. Byl studentem na střední průmyslové škole v Paříži, když ho společně s jeho spolužáky deportovali do Krakova. Po příjezdu byl donucen pracovat v továrně (Oppelbau Werke). Zanedlouho však byl obviněn ze sabotáže. Následně byl převezen do Pomorské 2, kde byl podroben výslechu. Přes tuto smůlu měl však neuvěřitelné štěstí - gestapo nemělo dost důkazů nebo se jim nezdál být dost důležitý, takže jej propustili, aby šel pracovat zpět do fabriky. V roce 1944 se mu podařilo z továrny uprchnout. Připojil se k AK (Armia Krajowa - tehdejší největší odbojová ozbrojená organizace v Polsku) a brzy poté se vrátil do Francie.

Jestliže budete chtít, můžete tyto prostory a také muzeum s výstavou, popisnými tabulemi i předměty navštívit přímo v Pomorské ulici 2. Muzeum zde bylo otevřeno docela nedávno, 3. června 2011 a jeho klíčovým úkolem je pečovat o zachování nápisů vyrytých do stěn, které jsou i přes jejich děsivost důležitým odkazem z minulosti. Do cel je vstup zdarma a v úterý i do muzea (vzdálenost od centra je cca 15 min. pěší chůzí).

Článek chci věnovat na památku všem lidem, kteří byli v těchto celách vězněni.

Není to dávná minulost a lidé se příliš nemění. Jsou mezi nimi hrdinové i ti, kteří si rádi dokazují svou moc nad druhými.


Související články:

 


Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 25. května 2014 v 21:44 | Reagovat

Tohle by se mělo navštěvovat povinně.

2 VendyW VendyW | 25. května 2014 v 21:48 | Reagovat

Kde byl ten slavnej a vzyvanej Buh kdyz ty lidi gestapaci mucili a vrazdili? He? Kdepak, na tohle ja nikdy hrat nebudu. Je dobre ze jsi nasla silu uz po druhe publikovat svoje navstevy v tech strasnych mistech. Uz ten tvuj clanek o Osvetimi byl pres vsechno to utrpeni ktere z tech mist musi stale byt citi velmi citlive napsany....

3 Čerf Čerf | E-mail | Web | 27. května 2014 v 7:36 | Reagovat

I ty největší zrůdnosti lidé vždy konají s pocitem, že jde o správnou věc. Je moc dobře něco takového připomínat, protože rozum se vzpírá to pochopit.

4 shariony shariony | E-mail | Web | 27. května 2014 v 20:55 | Reagovat

[1]: [2]: [3]: Děkuji moc za komentáře. Tento článek mě vysílil...

5 JiHei - Fotografie JiHei - Fotografie | E-mail | Web | 29. května 2014 v 13:41 | Reagovat

Strašné..smutné.. a nikdy se to nesmí opakovat.

6 Sugr Sugr | Web | 29. května 2014 v 17:33 | Reagovat

Moc smutná reportáž, k tomu ten déšť za oknem a 9 stupňů, brrr! :-(
Věřím, že tě ten článek vysílil, jak píšeš v komentáři 4.

7 Jarka Jarka | Web | 29. května 2014 v 20:11 | Reagovat

Šárko, už jsem u tebe jednou byla a článek viděla a nevěděla jsem, jak zareagovat a ani dnes se mi nedaří najít ta patřičná slova. Jsi dobrá, že jsi to místo navštívila a že jsi článek napsala.

8 Jarka Jarka | Web | 29. května 2014 v 20:13 | Reagovat

[2]:Jsem věřící a přesto všemu, co se na světě dělo a děje nerozumím. Jedno ale vím, že zlo na zemi není od Boha a taky jsem si jistá, že všichni ti lidé, kteří tam trpěli a Boha volali, jsou dnes s Ním...

9 shariony shariony | E-mail | Web | 29. května 2014 v 22:15 | Reagovat

[7]: Jarko, to chápu, sama bych nevěděla, jaký komentář pod takový článek napsat... Děkuji.

10 Hanka Hanka | E-mail | Web | 29. května 2014 v 22:26 | Reagovat

Co na tohle říct, opravdu se těžko hledají slova, člověk si tu hrůzu nedokáže ani představit!
Obdivuji tě, Šárko, že jsi dokázala Dóm projít a napsat o něm reportáž. Vůbec se nedivím, že jsi musela sbírat sílu, abys tenhle článek napsala. :-|

11 bretislav bretislav | E-mail | Web | 30. května 2014 v 7:38 | Reagovat

Jak napsal na začátku TlusŤjoch..
Bohužel i v dnešní době na světě existují "tvorové", kteří jsou schopni podobná zvěrstva na lidech opakovat a v menším rozsahu to i leckde dělají.

12 Macin Macin | Web | 2. června 2014 v 17:42 | Reagovat

K tomu je těžké něco napsat, moji bříbuzní byli posříleni v Lidicích, ženy v lágrech,z rodiny se vrátila jen jedna a jako jedna z mála se vrátila i její dcera. V Lidicích žilo celkem 105 dětí a 88 lidických dětí už domů nikdy nevrátilo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama