Bazilika sv. Petra ve Vatikánu v sobě ukrývá jednu cennou perlu - sochu, kterou Michelangelo dokončil, když mu bylo kolem pětadvaceti let: Pietu. Tuto sochu v komentáři pod minulým článkem správně zmínila
Lapis a
SignoraA, kterým tímto moc gratuluji! :-)
Michelangelo na soše pracoval necelé dva roky, a to někdy takříkajíc dnem i nocí. Když byla po svém dokončení vystavena, zaslechl skupinku lidí, kteří sochu obdivovali a ptali se, kdo ji vytvořil. Jeden z nich odpověděl, že to byl sochař Gobbo z Milána. Michelangelo zůstal stát zcela konsternován. Neřekl nic, ale nedlouho poté se vkradl do místa, kde byla socha vystavena, a vyryl na ni své jméno. Pak ale litoval, že se nechal unést svou ješitností, a zařekl se, že už to nikdy více neudělá. Pieta je tak jeho jediným dílem, pod který se podepsal.
Socha je vytesána z jednoho kusu mramoru, který byl vytěžen v italské oblasti Carrara. Marie je zde zobrazena velmi mladistvě, až příliš na to, aby mohla držet v náručí svého 33 letého syna. Michelangelův záměr totiž byl ukázat ji jako čistou, neposkvrněnou bytost, u které se stárnutí téměř neprojevuje. Zároveň její obličej je proporčně drobný k poměrně velkému tělu. Pokud by se postavila, byla by nejspíš vyšší než postava Ježíše. Michelangelo se totiž musel popasovat s tím, aby Marie mohla mít bez sebemenších potíží na klíně dospělého muže. Aby však stále vypadala jako jemná žena, opticky zmenšil její tělo množstvím šatů a záhybů a zároveň zmenšil i její obličej.
Pieta je v bazilice chráněna neprůstřelným sklem. Začátkem sedmdesátých let ji totiž napadl jeden pomatený geolog kladivem a křičel, že je Ježíš. Poničil její rameno i částečně obličej. Mnoho odlomků si sebrali přihlížející, některé byly vráceny, jiné však ne, takže například pro nos Marie musel být odejmut kousek mramoru z jejích zad.